EG.D nechce „nějaký účiník“
Požadavek je na konkrétní krok jalového výkonu Q v předávacím místě.
Tedy ne jen nastavit cos φ na střídači, ale skutečně dodat nebo odebrat
požadované kVAr.
Distributor chce v předávacím místě konkrétní krok jalového výkonu Q. Současný SolaX systém ho ale vytváří nepřímo přes účinník cos φ, takže s klesajícím výkonem FVE klesá i dostupná rezerva jalového výkonu. Tahle stránka ukazuje problém srozumitelně, vizuálně a na vašich datech.
Při plném slunci to může vycházet. Jakmile výkon FVE spadne, stejné
Q už samotné střídače nedodají.
Požadavek je na konkrétní krok jalového výkonu Q v předávacím místě.
Tedy ne jen nastavit cos φ na střídači, ale skutečně dodat nebo odebrat
požadované kVAr.
Pokud zařízení řídí jalovinu přes PF / cos φ, tak je dostupný
Q přímo závislý na aktuálním P. Když klesne výroba,
klesne i to, co umí systém udělat pro síť.
Bateriový PCS nebo samostatný SVG/STATCOM dokážou dodat další
Q i ve chvíli, kdy panely skoro nevyrábí. Proto jsou důležité právě
pro splnění požadavku při nízkém výkonu FVE.
Qmax,FVE = P × tan(arccos(cos φmin)).
Když spadne P, spadne i dostupný Q.
| Krok Q | Jen FVE | Celkem | Chybí |
|---|
V principu funguje dobře tehdy, když je dost činného výkonu. Jakmile výkon FVE spadne,
potřebné Q se přes PF-limit přestane vejít.
Bateriový střídač může dodat další jalový výkon i tehdy, když panely samy nestačí. Zároveň přináší obchodní a provozní hodnotu.
Čisté technické řešení problému jaloviny. Neřeší energii, ale řeší přesně to, co distributor
chce: rezervu Q nezávislou na počasí.